Jdi na obsah Jdi na menu

Výbuch skladu výroby acetylenu v roce 1959

Výbuch skladu výroby acetylenu 1959

 

 

Před 62 lety ...  Byla středa 28.ledna 1959 ....      

 

ráno v 7:45  dochází k největší havárii v závodě Organik na Baťově v Otrokovicích.   Nehoda si nevyžádala oběti na životech avšak tlaková vlna výbuchu vybila veškerá okna v Baťově, zranila nespočet občanů a poničila mnoho budov v průmyslovém areálu a v blízkém okolí. Nastaly 3 výbuchy. Při třetím největším výbuchu vzniká tlaková vlna, která ničí veškeré zasklení na Baťově. Výlohy Obchodního domu, okna Společenského domu a její dosah je zaznamenán dle kronik až k Bělovu, menší škody páchá i na Žlutavách. Hrdinou, který včas zasáhl a po zjištění enormního nárůstu teploty v systému vlezl do technického kanálu a zatáhl hlavní uzávěr spojující nádrže Dissous-plynu  byl pan Pavel Hnilica. Nebýt jeho činu, škody na majetku i na životech by byly nedozírné.   

 

Kovový pozůstatek nehody zarostlý do stromu lze najít na souřadnicích 49.2233044N, 17.5158850E.

 

Pavel Hnilica zemřel roku 1998 ve věku 78let.

 

Učitel Hradil vzpomíná 

Chodil jsem na jedenáctiletku a ten den jsem měl ráno kreslit obrázky do třídního časopisu. Časopis jsme si tiskli na cyklostylu a já na rozmnožovací blánu ryl obrázek a tu jsem měl položenou okenní tabuli, kterou jsem vždy vysadil z okna.

Já však zaspal a tím jsem měl štěstí, a výbuch jsem zaslechl na zastávce autobusu na nádraží. Ta zastávka byla hned u vchodu do protileteckého krytu ( u staré pošty). Až po delším čase přijeli cestující, mnozí pořezaní, od krve a ti nám sdělili, co se asi stalo. Do školy už jsem nejel až druhý den a pak jsme několik dnů všichni kluci vysekávali rozbité sklo z okenních rámu. Měl jsem tehdy štěstí, protože bych byl určitě sklem zraněn.

Můj otec tehdy byl zubaře na zubním středisku které sídlilo v bloku domu, tam co byl obchoďák, tam pak prováděli první pomoc pořezaným. 

Jeho instrumentářka byla Pavla Hnilicova, její otec vlastně zachránil celý Baťov. On to byl co zabránil, aby to vše vybuchlo.  Dále je uváděn i spolupracovník pan Polášek, který ten den byl na směně s panem Hnilicou. V poslední chvíli uzavřel  nějaký hlavní kohout. Byl zraněn a při tom si rozbil  hodinky. Docela úsměvné bylo, že za svůj čin dostal nové hodinky a papír s vyznamenáním.

 

Vzpomínka od p.Brucháčka

Šli jsme zrovna do školy (bydlel jsem tehdy ve Staré kolonii). Výbuchy nás zastihly mezi obchodním domem a tzv. starým obchodňákem-bývalá kuželna a tělocvična. Podle mně byly výbuchy 3,z toho první docela malý,spíš jako dělbuch. Po 2.a3. se jakoby naráz vysklil celý OD (tehdy se jmenoval Předvoj). Šli jsme ještě až k parku,dál už nás pak nepustili. Podle mého názoru šlo o technickou chybu, kdyby se zjistilo,že je za tím lidský faktor,určitě by z toho podle tehdejších zvyků udělali sabotáž a útok na soc.zřízení. Povídalo se tehdy,že nějaký pracovník s nasazením života a zdraví vlezl do budovy a podařilo se mu nějak uzavřít přístup k ostatním tankům s acetylenem. Dokonce jsem věděl i jméno (ten člověk prý to odnesl zlomenou pánví nebo páteří), ale měl jsem tehdy 9 let a paměť už se nechytá. Jestli ale je to pravda, pak by měl být tento CHLAP oceněný aspoň čestným občanstvím města, protože nebýt jeho, byli by jsme jak říkal mjr.Terazky " všetci v rici". R.B.

 

Otrokovická kronika uvádí:

Kronikář Adolf Špetla zaznamenal v zápise za rok 1959, že 28. ledna toho roku se ozvaly v 7.45 obcí dva mohutné výbuchy. V n. p. Rudý říjen u Štěrkoviště vybuchl ve výrobně syntetického kaučuku vinylacetylen, který je základní surovinou pro výrobu syntetického kaučuku. Výrobna umístěná ve dvou budovách se zřítila, kusy zařízení byly rozmetány daleko od místa výbuchu.  Mohutná tlaková vlna rozbila skla výkladních skříní obchodního domu, Společenského domu a okna škol i obytných domů byla také z 50 % vyražena. Střepiny způsobily lidem drobná zranění, která byla ihned ošetřena lékaři i sestrami ČSČK. Bylo třeba postarat se o děti ve školách, které se tam právě scházely k vyučování. Popraskaly omítky, v mnoha bytech byl poškozen nábytek. Vše ztěžoval silný mráz, proto vzápětí vyjela z n. p, Svit auta s lepenkou na provizorní zabezpečení vytlučených oken. Ze všech dostupných skladů i skláren se začalo svážet tabulové sklo, aby se mohlo začít se zasklíváním. Sklenáři pracovali na několika stanovištích; zaměstnanci, jejichž domovy byly  postiženy výbuchem, dostali volno na zlikvidování škod.

 

Kronika Bělova uvádí:

Dne 28.ledna v 7:45 hodin byli mnozí občané svědky obrovského výbuchu, který nastal ve výrobě chloroprenového kaučuku v „leše?“ u štěrkoviště na Bahňáku. Mohutná tlaková vlna vyrazila i u nás v obci několik tabulek z oken. Lidských obětí nebylo, avšak výrobny byly smeteny.

 

Publikace Historie Organiku:

Výroba chloroprenového kaučuku pokračovala až do roku 1959. V lednu tohoto roku došlo k havárii, která zničila celý provoz. Jen díky zkušenostem a pohotovosti pracovníků tohoto provozu se obešla bez vážných zranění. Karel Vondráček pohotově uzavřel přívod acetylenu a tímto riskantním zásahem byla zachráněna výrobna acetylenu a dissousplynu. Výbuch v této výrobně tehdy obšírně komentoval i zahraniční rozhlas. 

Výroba kaučuku nebyla obnovena, ale přenesena do Chemických závodů v Novákách. Na jejím zavádění se tam podíleli technici z Organiku. 

Zastavení výroby chloroprenového kaučuku nemělo vliv na objem výroby karbidu vápníku a dissousplynu.

 

Ukončení těžby štěrkopísku na Štěrkovišti

Tímto dnem byla ukončena těžba štěrkopísku na Štěrkovišti. Tlaková vlna odhodila a zcela poničila násypky štěrku a s tím související mechanizaci.

 

Výroba syntetického kaučuku:

Výroba chloroprenového kaučuku byla založena na technologii používající na vstupu acetylén s jeho následnou dimerizací na vinylacetylen. Výroba nebyla jen komplikovaná a náročná na zařízení, ale i nebezpečná z důvodu vzniku nebezpečných produktů dimerizace divinylacetylenu, což potvrdil i výbuch v lednu 1959, který znamenal ukončení výroby tohoto typu syntetického kaučuku.

 

Z historie výroby:

Bylo rozhodnuto jít cestou výroby chloroprenového kaučuku. Syntéza vycházela z acetylenu připraveného rozkladem karbidu vápenatého získaného z uhlí a vápna. Následující dimerizací acetylenu a adicí chlorovodíku vznikl chloropren a jeho následnou polymerací kaučuk.

Kromě chemického výzkumu firmy Baťa pracovala s acetylenem jako výchozí surovinou také Ústecká chemická společnost. Zařízení na elektrolýzu pro výrobu chlorovodíku firma Baťa zakoupila u firmy Geigy, kompresor na zkapalňování chlorovodíku si zkonstruovali zlínští výzkumníci sami. Zařízení na výrobu karbidu bylo zakoupeno u firem Montecatini a Brown Boveri.

 

Dissous-plyn – hlavní viník nehody

Technický acetylen naplněný pod tlakem do ocelových lahví s pórovitou hmotou nasáklou acetonem. Ve směsi s kyslíkem se používá ke sváření .

 

Výroba

Vinylacetylen vzniká dimerizací acetylenu:

2 HC≡CH → HC≡C-CH=CH2.

 

Poděkování patří: Mgr. Jaroslav Hradil, Rudolf Brucháček, Pavla Koutná (Hnilicová)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jana Ratková - Výbuch kaučukárny v Otrokovicích

Tak tu událost mám v živé paměti. Chodila Jsem tehdy do 3.B.U malé školy byl zrovna sběr, do kterého se sklo z tabulek školy vysypalo. Vycházela jsem zrovna ze školy, měli jsme ten den (středa) volno a já byla odevzdat sběr. Ten pán v domku u koupaliště byl slepý a selhalo mu srdce. Máti se kamarádila s jeho ženou. Byla to hrůza, i my měli doma vybitá všechna zavřená okna, zachránily se jen vnitřní zasklené dveře v obýváku, protože byly otevřené.

Poslední fotografie

Kontakt

Radek Polášek

+420608460128

radekpol1988@gmail.com

Statistiky

Online: 3
Celkem: 317087
Měsíc: 9521
Den: 248