Jdi na obsah Jdi na menu

Těžba štěrku na Štěrkovišti

Historie těžby

             Těžba na „Tlumačovském rybníku“ ( dnešní název Štěrkoviště ) katastrální č. 1344/1 , 1344/4 , 1344/5 , 1344/6 a 1351  byla započata roku 1946 kvůli potřebě materiálu na poválečnou výstavbu Baťových závodů a jeho koncernových společností. Již dříve byl štěrk těžen přímo v toku řeky Moravy pomocí 5 říčních bagrů. Původním Baťovým záměrem bylo těžit štěrk ve slepém rameni řeky Moravy zvaném „Títěž“ ( dnešní název Pahrbek ) nedaleko Napajedel. Od tohoto záměru bylo upuštěno kvůli zničení jezu ve Spytihněvi při osvobozování za 2. Světové války. Ztráta jezu zapříčinila nemožnost zadržovat vodu, tím zvednout hladinu vody v korytě řeky Moravy a dopravovat vytěžený štěrk z Títěže po řece Moravě loďmi nebo vlečnými čluny k dalšímu zpracování do pračky štěrku zřízené v Otrokovicích na řece Dřevnici 300 m od ústí do řeky Moravy. Po upuštění od těžby v Títěži byl hledán lépe dostupný zdroj štěrku. Byl nalezen na Baťových pozemcích na „Baťově“ a byl shledán jako vhodný pro těžbu díky vynikající dopravní dostupnosti, pro adekvátní předpokládané množství štěrku v novém ložisku a proto, že nebylo nutné odkupovat soukromé pozemky nebo žádat o povolení majitelé okolních pozemků – žádní nebyli, vše bylo Baťovo.

 

Technický popis

 

Těžení štěrku uvažuje se na ploše přibližně 100.000 m2.

Vrchní vrstva zemitého nánosu o síle 2-3,5m a obsahu nad 280.000m2 bude odbagrována pojízdným korečkovým bagrem o výkonu asi 20m3 za hodinu. Z tohoto množství bude asi 7000m3 odvezeno polní drážkou a zpracováno v násypech pro příjezdnou cestu a vlečku, dalších 7000m3 této odkrývky bude použito na zavážení smetiště a na vyrovnání území mezi domky v obytné čtrti v Baťově. Zbývající množství zemité vrstvy asi 266.000m3 bude naváženo zpět do rybníka po vybrání štěrkového lože.

Vlastní lože štěrku odhaduje se dle vrtaných sond vrstvou 4-6m mocnou přibližně na 500.000m3.

Těžení štěrku:

Po odstranění odkrývky bude štěrk dobýván dvěma plovoucími bagry o výkonosti asi 25m3 za hodinu, poháněnými naftovým motorem a to: Jedním z hloubky 4-5m a druhým z hloubek větších, do 8m.

Pomocí transportérů a pontonových loděk se dvěma až třemi výklopnými vozíky bude se štěrk dopravovati k rampě.

Po rampě s dvojitou úzkokolejkou budou vozíky se štěrkem vytahovány t. zv. vrátkovým výtahem s elektrickým motorem k zásobníkům /bunkrům/.

Technické zařízení a vybavení štěrkoviště:

Kolej pro korečkový bagr

Pro pojíždění bagru zřízena kolejnicová dráha ze zánovních kolejnic typu XXIV a na borových impregnovaných pražcích, v celkové délce asi 150bm, avšak bez štěrkového lože,poněvadž bude během bagrování posunována podle potřeby a odsunování bagru.

Polní drážka - úzkokolejná

Za účelem odvozu odkrývky do náspyů pro vlečku a příjezdnou cestu zařídí se asi 1100bm polní drážky z kolejnic č.6 o rozchodu 60cm. Provoz na této drážce bude lokomotivní s naftovým motorem.

Rampa

Pro dopravu štěrku ze štěrkoviště do zásobníků sloužiti bude rampa, 110m dlouhá a 3,5m široká, opatřená dvoukolejnou polní drážkou o rozchodu 60cm, postavená ve sklonu asi 8%. Větší část rampy v délce 75bm je dřevěné konstrukce, kterou tvoří dřevěné bárky z kuláčů o průměru 16cm, vysoké 1,2m do 8,2m postavené po 5m od sebe na betonových základových patkách. Konec dřevěné konstrukce bude zajiištěn betonovou zídkou. Zbývající část rampy v délce asi 35bm zřídí se zemním násypem až do úrovně území a pak výkoopem ve stejném sklonu až po hladinu vody ve vybagrovaném rybníku.

Zásobníky /bunkry/

Celkem budou zřízeny 3 zásobníky. Dva z nich o obsahu 25m3 mají sloužiti k plnění aut a jeden o obsahu 10m3 k plnění vagónů.

Zásobníky jsou z dřevěné trámové konstrukce, na železných nosičích, vnitřek je vybedněn fošnami a oplechován.Otvory zásobníků jsou opatřeny železným roštěm - uzávěry jsou zřízeny na řetězový ruční mechanismus.

Elektroinstalace:

Korečkový bagr pro bagrování odkrývky je poháněnn motorem o výkonu 15KW. Přípojka je provedena jako vzdušné vedení na dřevěných sloupech o délce 80bm z boudy Kaučuku II. k obytné osadě na Klobásce.

Vrátkový výtah je zařízen na pohon elektrickým motorem o výkonu 8KW. Tento motor bude umístěn v dřevěné budce na začátku dřevěné rampy před zásobníky.

Vrátkové zařízení se skládá ze dvou vrátků třecích umístěných nad zásobníky. Rychlsot pojezdu je 0,75m/s. Lano o průměru 13mm a délce 150m . Výtahové dráhy jsou opatřeny výhybkami , aby byla umožněna rychlá manipulace prázdných a plných vozíků. Váha 4 vozíků = 4x 443kg = 1766 kg. Obsah vozíků 0,75m3 x 4 = 3 m3. Váha štěrku 3x2000kg = 6000kg.

 

Geologický posudek z roku 1946

 

Štěrkoviště leží v aluviální nivě širokého údolí řeky Moravy a to v její východní okrajové části. Štěrkové a písčité vrstvy v prostoru štěrkoviště jsou součástí velmi rozsáhlých a silných nánosů, vyplňujících Napajedelskou průrvu od Napajedel až do Hornomoravského úvalu. O petrografickém složení a úložných poměrech těchto nánosů poskytly poučení vrty, při výzkumech základových půd v Baťově. Všechny tyto sondy podaly přehledný obraz geologických a geomorfologických poměrů.

            Celkový obraz geologických poměrů v okolí štěrkoviště je tento: Podkladem písčitých a štěrkových usazenin je skalní dno Napajedelské průrvy, složené ze zvrásněných vrstev jílových břidlic a pískovců. Nerovnosti skalního podkladu jsou vyplněny jemnými, světlešedými křemitými písky, které jsou většinou jílnatě zakalené. Tyto písky sahají až do výše kolem 8-10 metrů pod povrch aluviální nivy, kde jsou zakončeny mírně zvlněnou plochou. Nad světlešedými písky spočívají říční štěrky promísené pískem. Mocnost této vrstvy se pohybuje kolem 6-7 metrů. Nejvyšším oddílem sedimentační výplně Napajedelské průrvy je souvrství jílovito-hlinitých povodňových kalů,které leží nad říčními štěrky a písky a tvoří vlastní údolní dno napajedelské průrvy.

Pro zřízení štěrkoviště bylo vybráno místo ve východní části napajedelské průrvy těsně severně od výrobny syntetického kaučuku.V těchto místech byla při dřívějších výzkumech pro nový zlínský vodovod vyvrtána sonda XXI, která ukázala, že se tamější úložné poměry v hrubých rysech shodují s úložnými poměry ostatních částí napajedelské průrvy. Pro detailní poznání úložných poměrů na místě vyhlédnutém pro zřízení štěrkoviště bylo provedeno 7 vrtaných sond, jejichž hlavním účelem bylo zjistit tloušťku krycí jilovito-hlinité vrstvy a mocnost štěrkových nánosů. Proto tyto sondy, označené čísly B 91 – B 97, nebyly vedeny až do skalního podkladu nánosu, nýbrž pouze do podloží štěrkových vrstev.

Podrobné geologické profily těchto sond jsou uvedeny v příloze. Vyplývají z nich tyto úložné poměry na štěrkovišti:

Povrch celého štěrkoviště je složen ze záplavových kalů,které jsou tvořeny jíly, písčitými jíly,hlínami,jílovitými a hlinitými písky a rašelinou. Mocnost kalového souvrství,které pro štěrkoviště znamená neužitečný skrývkový materiál,kolísá od 0,15m v sondě B92 a B97 do 4,6m v sondě B94.

Druhým a to hlavním souvrstvím štěrkoviště jsou říční štěrky a písky spočívající pod jílovito-hlinitou skrývkou. Tvoří souvislý horizont,který je proti podloží a proti nadloží omezen jen velmi mírně  zvlněnými plochami. Proto jsou úložné poměry této štěrkové vrstvy, která poskytuje vlastní materiál štěrkoviště, jednoduché a změny mocnosti štěrkové vrstvy jsou nenáhlé. Jak ukazují v příloze geologické profily štěrkovištěm vedené jednak ve směru příčném zhruba od západu k východu,jednak ve směru podélném jihu k severu, největší mocnosti dosahuje štěrková vrstva v západní části štěrkoviště, kde je silná 6-7 m, místy i něco přes 7m (sondy B91,B95,XXI,B96). Ve východní části štěrkoviště se mocnost štěrkové vrstvy zmenšuje jednak směrem k východu, tj. směrem k okrajům údolí, jednak směrem k severu. V sondách položených ve východní části štěrkoviště byly zjištěny mocnosti podstatně menší, od 2,5 m do 0,9 m. Zmenšování mocnosti vrstev ve východní části štěrkoviště se děje jednak vlivem toho, že se při okrajích údolí zvyšuje jejich podloží, jednak vlivem toho, že přibývá mohutnosti krycích jílovito – hlinitých kalových vrstev, takže tam kde je mocnost štěrkového horizontu nejmenší, je zároveň největší tloušťka neužitečné skrývky.

                        V okolí sond B 92 a B 97 v jihovýchodní části štěrkoviště, kde kalové souvrství je zastoupeno pouze 15 cm silnou vrstvou humusu, jsou hlubší polohy kalového souvrství nahrazeny rezavě hnědým pískem promíseným drobným říčním štěrkem. Tato vrstva je v souboru ostatních uloženin jakýmsi cizím elementem, jak svou vysokou polohou, tak svým petrografickým složením. Je možné, že je to materiál přemístěný na aluviální nivu Napajedelské průrvy ronem a přilehlých východních svahů údolí, které se skládají ze slepenců a jsou kryty zbytky akumulačních teras.

                        Podložím hlavního štěrkového horizontu jsou světle šedé jemné písky, které místy přecházejí v jílovité písky a písčité hlíny.

                        Mechanické složení hlavního štěrkového horizontu ve svislém i vodorovném směru je velmi rovnoměrné. Průměrná mocnost hlavního štěrkového horizontu činí 4,8m. Celkovou zásobu na ploše, z které je možno těžit, lze odhadnout na 400 000 m³ štěrku a písku.

                        Hlavní štěrkový horizont je zvodněný, obsahuje podzemní vodu, jejiž hladina během roku kolísá.

                        V době, kdy byl podán návrh na zřízení štěrkoviště v místech severně od výrobny syntetického kaučuku bylo projeveno mínění, že by bylo výhodnější založit štěrkoviště v blízkosti železniční vlečky na levém břehu Dřevnice jižně od Baťova. Proti tomuto návrhu namítal referent, že v území jižně od Dřevnice bude ve složení štěrku a písku převládat akumulační materiál z povodí řeky Dřevnice, který se skládá z plochých, křehkých pískových valounů a jílovitého písku a proto není vhodný jako materiál pro beton.

            Aby bylo možno mezi těmito dvěma návrhy na umístění štěrkoviště rozhodnout, byla vyvrtána v území jižně od Dřevnice sonda B 128, která ukázala, že se tam skutečné vyskytují ve veliké převaze dřevnické štěrky a písky.

Grafy sond v příloze 

 

Závěr posudku:

                        Provedenými zkouškami bylo zjištěno, že štěrk získaný z pokusných vrtů v Baťově je po stránce čistoty a složení velmi kvalitní. Zrnění získaného štěrku není ideální, ale pohybuje se v přípustných mezích.

Pronikavého zlepšení zrnitosti štěrku lze docílit velmi jednoduchým způsobem: odstraněním písku do 4 mm v množství 25% celkové váhy štěrku a rozdrcením frakce nad 30 mm velikosti na zrno do 30 mm.

                        Úprava má velkou přednost v okolnosti, že současně řeší otázku získávání potřebného písku pro omítky a malty v těžebním pochodu.

 

Konec těžby

 

Samostatný příspěvek

28. ledna 1959 dva mohutné výbuchy karbidky a následné tlakové vlny, které vybily polovinu oken a výloh v širokém okolí, shodily násypky a tím byla ukončena i těžba. Kronikář Adolf Špetla zaznamenal v zápise za rok 1959, že 28. ledna toho roku se ozvaly v 7.45 obcí dva mohutné výbuchy. V n. p. Rudý říjen u Štěrkoviště vybuchl ve výrobně syntetického kaučuku vinylacetylen, který je základní surovinou pro výrobu syntetického kaučuku. Výrobna umístěná ve dvou budovách se zřítila, kusy zařízení byly rozmetány daleko od místa výbuchu.  Mohutná tlaková vlna rozbila skla výkladních skříní obchodního domu, Společenského domu a okna škol i obytných domů byla také z 50 % vyražena. Střepiny způsobily lidem drobná zranění, která byla ihned ošetřena lékaři i sestrami ČSČK. Bylo třeba postarat se o děti ve školách, které se tam právě scházely k vyučování. Popraskaly omítky, v mnoha bytech byl poškozen nábytek. Vše ztěžoval silný mráz, proto vzápětí vyjela z n. p, Svit auta s lepenkou na provizorní zabezpečení vytlučených oken. Ze všech dostupných skladů i skláren se začalo svážet tabulové sklo, aby se mohlo začít se zasklíváním. Sklenáři pracovali na několika stanovištích; zaměstnanci, jejichž domovy byly  postiženy výbuchem, dostali volno na zlikvidování škod.

V současné době Štěrkoviště slouží jako rekreační středisko.

 

Zdroje:

1.„Anonym“ – Zemní štěrkoviště Baťov 1946 ( archiv Zlín budova č. 32 areál Svit )

2. dr. Jan Krejčí – Nové štěrkoviště v Baťově 1946 ( archiv Zlín budova č. 32 areál Svit )

DMP Jakub Smiřický SPŠ Otrokovice

Kronika Moravský rybářský svaz, Otrokovice

Státní okresní archiv Zlín 

Malba: Vladimír Hroch - Těžba Štěrkopísku na Štěrkovišti z roku 1953

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář